Trip do Itálie, den třetí

Dnes jsem se probudil ve svém pokoji, ale i po dlouhém spánku jsem vstal trochu unavený. Vyrazim jsem z ubytovny zpátky do městečka Desenzano a odtud do Brescie (mapa). Nasnídal jsem se vody, potřeboval jsem co nejvíc ušetřit. Ne, že bych neměl možnost peníze získat, ale nechtěl jsem zbytečně vybírat z účtu. Z předchozího dne mi zbývala ještě půlka gyrosu, kterej jsem si dal na oběd. Ještě v Desenzanu jsem ale nakonec vybral 20 euro, takže už jsem byl zase v pohodě. V Brescii jsem si nakoupil jídlo dopředu, nejlevnější varianta byli gyrosy. Měl jsem tři a ty jsem se snažil rozdělit na dnešní a zítrejší jídelníček. Bylo už odpoledne, když jsem se vyrazil najíst do místního parku. Cestou po parku na mě ale zavolal nějakej africaman (mimochodem, černochů je v Itálii fakt hodně).

What do you need man?, ptám se ho. Žeprej jestli nechcu nějakou marihuanu. Nevím, jak poznal, že jsem správná cílovka, ale byl jsem jeho. Nejsem žádná fetka, ale proti marihuaně nejsem.  Ptám se na cenu za gram (v Česku 100-250 kč). On měl za 20 euro. Pěkně drahý. Chtěl jsem jenom půl gramu, navrhl 15 euro. Byla to dost nastřelená cena, ale šel jsem do toho. Zašli jsme koupit papírky a zapalovač, cestou mi ukázal zboží. Všechno co měl bylo dohromady sotva 0,4 gramu, ale nakonec jsem mu dal 20 euro a vzal to všechno. Když jsem to kupoval, tak mi bylo jasný, že to je šílená cena, ale bral jsem to jako zážitek.

Pak jsme to šli ubalit a potkali jsme ještě jednoho africamana. Rozpálili jsme jointa přímo v parku, asi 100 metrů od místní hlídkující milice, ale no problem. Byl to ale strašnej shit, hodně tabáku, trávy jen trochu. Zamotala se mi hlava měl jsem takovej divnej pocit, ale to byl asi ten tabák /nikdy předtím jsem cigaretu neměl/. Čekal jsem tedy na účinky trávy, ty se ale nedostavili. Nějak jsem byl ale unavenej, tak jsem si šel sednou na lavečku a odpočíval jsem. Mrknu do peněženky a zjistil jsem, že po těchto drogových nákupech jsem zas na suchu a nemám na vlak. Říkám si ale, v pohodě vyberu z účtu.

Jdu do bankomatu. Malej problém. Bankomat hlásí, že jsem ráno vyčerpal denní limit a že už vybrat nemůžu. No super kurva. Ještě, že jsem u sebe měl těch 700 kč. Naštěstí je Brescia docela velký město a tak jsem tam našel směnárnu a za dost nevýhodnej kurs jsem dostal 16 euro. I když setkání s africamanem po všech stránkách vypadá nevýhodně, jedno plus tam bylo. Neměl jsem totiž vůbec chuť na jídlo a tak mi gyrosy vystačily na delší dobu.

Navečer jsem se vrátil do Bergama, odkud další den letím. Sice už nemám mapu města, ale i tak se mi podařilo pomocí nějakýho kompasu v hlavě dostat se z centra na pole, kde jsme spali. Dokonce jsem došel až na letiště, zkontroloval jak to tam funguje. Potom jsem se vrátil asi kilometr na takovou louku mezi dálnicí a rychlostní silnicí, kde jsem v zákrytu křoví zabydlel.

Usínání sice nebylo nejpříjemnější, každou půlhodinu vzlétalo letadlo, asi 100 metrů z každé strany silnice a navíc se ještě začalo blýskat. Nakonec jsem ale usnul.

Přečti si o letošním tripu do Itálie!